Carpe diem! (Užij dne!)

Rozhovor s naší absolventkou

Ing. Mgr. Petrou Halfarovou,
odbornou asistentkou VŠB-TUO, Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství, katedry kontroly a řízení jakosti

Dnes jste akademickou pracovnicí VŠB-TUO, co tomu předcházelo?
Vystudovala jsem Soukromé gymnázium Havířov, pak absolvovala rok na Obchodně-podnikatelské fakultě v Karviné Slezské univerzity Opava (SU). Tento obor jsem si zvolila z důvodu dobré dostupnosti regionální VŠ. Dnes bych si ale rozhodně zvolila jiný obor. Po dvou měsících jsem zjistila, že to není obor pro mne a začala jsem hledat jinou alternativu. Po ukončení prvního ročníku SU jsem po úspěšně složených přijímačkách zahájila studium na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity v Ostravě (PřF) oboru Aplikovaná matematika. Svého rozhodnutí vybrat si tento obor jsem nikdy nelitovala. Na PřF OU jsem se konkrétně zabývala aplikací statistických metod v ekonomii. Napsala jsem i diplomovou práci na toto téma. Po absolvování PřF OU jsem dokončila i Obchodně-podnikatelskou fakultu SU v Karviné, ale to už formou kombinovaného studia při zaměstnání. V současné době se plně věnuji hlavně práci na doktorátu v oboru managementu jakosti. Tomuto oboru se věnuji i profesně – jako odborný asistent VŠB-TUO. To samozřejmě proniká i do mého soukromého života.

Proč jste se rozhodla pro studium na Soukromém gymnáziu Havířov?
Na Soukromé gymnázium Havířov jsem šla s kamarádkou. Nejsem typický absolvent, protože nejsem humanitně zaměřená. Studenti jako já tu byli tehdy v menšině. Zajímaly mne totiž předměty jako matematika, fyzika a chemie, ale hlavně matematika. (Perlička: především na vysoké škole bylo doučování matematiky mým dobrým finančním zdrojem, ale už i na základní, i střední škole, jsem si přivydělávala tím, že jsem doučovala matematiku.) Na soukromém gymnáziu byly také různé kroužky. Učitelé se v nich věnovali několika málo lidem. Ač mne tehdy učil čerstvý absolvent pedagogické fakulty, měl velký elán a velmi dobře mne připravil na VŠ studium. Ale samozřejmě že ráda vzpomínám i na starší pedagogy. Osobně si myslím, že pedagog by neměl postrádat nadšení pro svou práci i žáky.

Co je podle vašich zkušeností na Soukromém gymnáziu Havířov pro studenty obzvláště výhodné?
V době mého studia na soukromém gymnáziu tu byly tři ročníky po 20 studentech. Koncepce výuky byla spíše tradiční, měli jsme i latinu. Učili jsme se tehdy hned tři jazyky: angličtinu, němčinu a latinu. Už tehdy nás učili cizím jazykům rodilí mluvčí, což bylo na tu dobu velmi neobvyklé. Výuka jimi koncipovaná byla v té době, kdy se jinde o rodilých mluvčích ve vyučování ještě ani nemluvilo, úplně jiná. Měli jsme i volitelné předměty: speciální hodiny navíc podle svého budoucího zaměření (pro medicínu: M-F-CH; pro FAMU, AMU: kreativní kroužky).

Pomohla vám nějak tato nová forma výuky cizího jazyka ve vaší budoucí kariéře?
Ano, to, že nás rodilí mluvčí už tehdy učili cizí jazyk formou rozdělení na gramatiku a konverzaci, bylo přínosné. Hodně mi to pomohlo na mém zahraničním studijním pobytu. Dnes už je to běžné, ale tehdy nebylo. Mí kamarádi ze ZŠ měli na SŠ výuku cizího jazyka tradičním způsobem, jen s učebnicí. My si připravovali na hodiny cizího jazyka vždy něco dopředu a v hodinách si povídali na dané téma. Výuka rodilými mluvčími sehrála významnou roli v tom, že při svých dvou pobytech v USA jsem uměla dobře mluvit (učili nás americkou angličtinu) a hodně jsem o USA věděla. O rozdílech mezi našimi a jejich zvyklostmi. To dnešním mladým lidem už připadá běžné, ale tehdy nebylo. Pro mne bylo při pobytu v USA jen těžké získat správný přízvuk, ale i to se mi po čtrnácti dnech pobytu tam nakonec povedlo.

Měli jste na soukromém gymnáziu i nějaký další předmět, který vám později hodně pomohl ve vaší kariéře vysokoškolského pedagoga?
Ano, dramatickou výchovu. Právě tímto předmětem byla škola ve své době hodně pokroková. Učili jsme se hodně mimo jiné o řeči těla. Tehdy jsem se na to dívala dost přes prsty, ale později jsem si mnohé z toho vybavovala a v praxi podvědomě využívala. Nezapomeňte, že v té době knihy na to téma v podstatě neexistovaly!

Naše škola má nový web, co na něj říkáte?
Podle mne nová podoba webu sgymha.cz na rozdíl od té staré velmi dobře osloví všechny své návštěvníky, nejen zájemce o studium. Hodnotím web i z hlediska designu – nový web je přehledný a snadno se v něm hledá.

Uvedla jste, že někteří vaši spolužáci ze ZŠ studovali na státním gymnáziu. Jak vás podle vašeho názoru připravilo naše soukromé gymnázium pro VŠ studium?
Ve srovnání s nimi jsem byla lépe vybavena v českém a anglickém jazyce, matematice, fyzice, ale i některých humanitních vědách. Proti většině spolužáků, kteří studovali jinde na gymnáziu, jsem necítila žádný handicap.

Po absolvování univerzity jste hned začala pracovat na VŠB-TUO? Nebo jste mezitím dělala něco jiného?
Pokud se chcete věnovat matematice jako oboru, musíte odejít například do Prahy, jinak se jí můžete věnovat jenom ve školství. Proto jsem hned po škole šla učit na VŠB-TUO. Od roku 2003 působím jako odborný asistent na Fakultě metalugie a materiálového inženýrství na katedře kontroly a řízení jakosti.

Nebylo těžké hned pod VŠ učit na VŠB-TUO?
Zpočátku to nebylo snadné učit studenty, kteří byli jen o málo mladší než jsem byla sama, ale výhodou byly mé větší znalosti. Myslím si, že když se postavím před studenty, nemám problém s přirozenou autoritou. Mou další výhodou bylo i to, že tomu, co jsem učila, jsem se věnovala i ve své diplomové práci.

Jaký je o obor, který vyučujete, zájem?
Náš obor má přetlak studentů. Naši studenti mají dobré uplatnění. Pracují jako manažeři jakosti v různých podnicích, ale nejčastěji nacházejí uplatnění v automobilovém průmyslu. Studenti jiných oborů na fakultě nacházejí uplatnění především ve velkých podnicích v regionu, nebo v menších strojírenských společnostech. Obory jsou sice obtížnější, ale absolventi nemají problém nalézt ihned po škole uplatnění v oboru. Je to dáno i skutečností, že lidé působící v oboru metalurgie stárnou, a hledají své nástupce. Tyto oblasti průmyslu totiž nepatří mezi „módní a atraktivní“. Přitom je to škoda, každého studenta by mělo zajímat jeho reálné následné uplatnění po absolvování VŠ. V rámci našeho oboru si studenti mohou vyzkoušet reálnou praxi formou řešení reálného problému ve své bakalářské nebo diplomové práci. Student má možnost konečné práce řešit v prostředí konkrétní firmy.

Studenti asi nemají váš předmět nějak zvlášť v lásce...
Obávám se, že máte pravdu, i když mám zpětnou vazbu vlastně až po pěti letech. Proto mne vždycky potěší, když při náhodném setkání s absolventem mi vypráví, co mu škola dala a paradoxně i předmět, o kterém si při studiu VŠB-TUO myslel, že jej nebude potřebovat jako je třeba právě statistika. Je fajn se s těmi lidmi bavit, kdy vám potvrdí, že vaše práce má smysl a že to děláte dobře, i když třeba váš předmět neměli rádi.

Jaký je váš názor na to, že by si VŠ studenti všech VŠ měli v budoucnu platit školné?
Mám sociální cítění a osobně nejsem zastáncem školného, ale do budoucna se obávám, že placení školného bude nevyhnutelné. Nic není zadarmo ani vzdělání. Ve světě je placení školného běžnou záležitostí, existují tam ovšem půjčky pro studenty. Ale určitě jak školné, tak i tyto půjčky budou časem i u nás. Školné by se mohlo platit třeba za kombinované nebo dálkové studium, tedy by jej platili lidé, kteří pracují, mají stabilní příjem. Bylo by nutné to ovšem dobře podat – výuka by mohla probíhat např. o víkendu, protože ne každý zaměstnavatel je ochoten podporovat vzdělávání svých zaměstnanců.

Text a fota: Hana Jenčová